O městě

Poskytuje informace o Žacléři, historii, geografii, demografii atd. Představení představitelů města (starosta, radní a zastupitelé) a jejich kompetence...

 

Život v Žacléři

Řešení životních situací, podatelna, on-line objednání, pracovní místa, úřední hodiny, služby úřadů, úřední deska, organizační struktura, veřejné zakázky, orgány města ...

 

Turista

Katalog akcí, sport, kultura, turistická nej, příroda, naučné stezky, volný čas, galerie, muzea, sportovní akce, kongresová turistika, Žacléř pro děti...

ŽACLÉŘ

V žacléřském regionu lze prohlédnout mnoho poutavých památek, kamenických či sochařských děl, drobné sakrální architektury. Centrum města a jeho nejbližší okolí je vyhlášeno Ministesrtvem kultury Městskou památkovou zónou. 

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Na místě nynějšího kostela stál dříve dřevěný kostelík, roku 1677 postavili jezuité kamenný kostel. Barokní podobu získal přestavbou v roce 1732 a po ničivých požárech v letech 1782, 1794 - 1795. Autorem ústředního sloupového oltáře je Jiří František Pacák. Při bohoslužbách a koncertech zní varhany postavené firmou Rieger z roku 1902. Roku 1912 byla mansardová střecha kostela nahrazena střechou plochou.

MARIÁNSKÝ SLOUP
Dominantu Rýchorského náměstí tvoří Mariánský sloup zřízený za panování jezuitů roku 1725. Jeho autorem je opět barokní sochař Jiří František Pacák. Na vrcholu sloupu se vyjímá postava Panny Marie, ve střední části Sv. Dominik, Bernard a Jeroným v širáku se lvem, v popředí pak Sv. Ignác z Loyoly – zakladatel jezuitského řádu.

SOCHA SV. FLORIÁNA
Sochu sv. Floriána, patrona hasičů, kominíků, hrnčířů či pekařů, nechala v roce 1875 na Rýchorském náměstí v Žacléři zřídit Katharina Breuer. Socha původně stála u domu čp. 116.  V roce 1988 byla poškozena při autonehodě a přemístěna  mezi domy čp. 81 a 83. V roce 2008 byla zrestaurována a navrácena k domu čp. 116. Dílo zobrazuje sv. Floriána v oblečení římského důstojníka, nádobou naplněnou vodou hasí hořící dům.    

SOCHA KRISTA
Za kostelem Nejsvětější Trojice v Žacléři se nachází socha Krista. Pochází z roku 1935 a jejím autorem je údajně významný sochař, královecký rodák Emil Schwantner.

ZÁMEK
Na skalnatém ostrohu nad Rýchorským náměstím stojí zámek, původně gotický hrad, který je poprvé zmiňován r. 1334 v archivu kapituly pražské. Hrad byl roku 1523 vypálen a za Kryštofa z Gendorfu přestavěn na renesanční zámek. Tvoří jej třípatrová stavba obdélníkového půdorysu s polygonálně řešeným průčelím na jižní straně. Na severní straně je monumentální portál z let 1730 - 1740 s ornamenty. Zámek je v současné době v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.

TĚŽNÍ VĚŽ JÁMY JIŘÍ
Vzpomínku na dlouholetou těžbu černého uhlí v regionu představuje technická památka na Jiřím kopci - šachetní budova s těžní věží jámy Jiří. Důl Jiří byl provozován již na přelomu 18. a 19. století a jáma byla vyztužena do hloubky 132 metrů.

HORNICKÝ SKANZEN ŽACLÉŘ
Hornický skanzen Žacléř je umístěn v areálu bývalého dolu Jan Šverma ve strojovnách a šachetních budovách s těžními věžemi jam Jan a Julie. Ve strojovně jámy Jan je umístěna expozice dokumentující historii dřívější hlubinné i novodobé povrchové těžby v lomech Žacléř. Z 52 m vysoké těžní věže jámy Jan je možné se rozhlédnout do kraje (na východní Krkonoše a Sněžku a masiv Vraních hor s Královeckým Špičákem vč. nejbližšího okolí skanzenu). Ve strojovnách a šachetních budovách je zachováno úplné strojní vybavení, které sloužilo k těžbě v roce 1992 před ukončením těžby. Zájemci se mohou podívat i do zachovalé části jámy Julie a prolézt větracím kanálem a hlavním důlním ventilátorem do ventilátorovny jámy Julie.
hornickyskanzenzacler.cz

BOBR

SOCHA SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO
Socha stojící na křižovatce cest do Horního a Středního Bobru pochází z roku 1770.  Sv. Antonín Paduánský (přímluvce chudých, patron ztracených věcí) je zobrazen s malým Ježíškem v rukou.   

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Ve středním Bobru u domu čp. 17 se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1812. Patron Čech, duchovních, zpovědníků, ochránce před povodněmi je zpodobněn s křížem v rukou.


ČERNÁ VODA

Cestou na tzv. Růžový palouček v Černé Vodě, v místě kudy J. A. Komenský s českými bratřími  roku 1628 odcházel do Lešna, můžeme zhlédnout řadu zajímavých památek.

SOCHA SV. ANNY
Roku 1765 nechal rychtář Johann Georg Feest v Černé Vodě postavit sochu sv. Anny. Sv. Anna je uctívána jako ochránkyně matek, manželství, šťastného porodu. V Černé Vodě je zpodobněna v dlouhém šatu, hlavu pokrývá závoj, v rukou drží Starý zákon.

POMNÍK OBĚTEM SLEZSKÝCH VÁLEK 1741 – 1778

POMNÍK J. A. KOMENSKÉHO  
V listopadu roku 1970 byl u příležitosti 300. výročí úmrtí Komenského slavnostně odhalen pomník v Černé Vodě. Oslav se zúčastnil přímý potomek Komenského paní Ingeborg Jäschke.  

TORZO VÁPENNÉ PECE
Poutavou technickou památkou je torzo vápenné pece na Písečné výšině v Černé Vodě, kterou v 19. stol. zbudoval správce dolu Rudolf Manger.  

V zahradě bývalého Lahmerova hostince při cestě z Černé Vody do Královce stojí POMNÍK OBĚTEM I. SVĚTOVÉ VÁLKY od Emila Schwantnera.

PRKENNÝ DŮL

KAPLE SVATÉ ANNY
Přibližně ve střední části Prkenného Dolu byla roku 1843 zřízena kaple Sv. Anny. Stavba čtvercového půdorysu má zajímavé dřevěné zastřešení zvoničky. O kapli se v minulosti vždy starali místní obyvatelé, po roce 1945 však začala chátrat a teprve v roce 1968 se dočkala rekonstrukce. V říjnu roku 1969 byla opět slavnostně vysvěcena.  

RÝCHORY

ANDERSŮV KŘÍŽ
Při cestě k dnešnímu Ozonu stojí kříž, který byl zbudován v roce 1901 po smrti rýchorského občana pana Franze Anderse, na základě přání, které vyslovil v poslední vůli.

POLTZŮV KŘÍŽ
Jak název napovídá, nechal kovář Joseph Poltz při cestě na Rýchorskou boudu roku 1804  zřídit boží muka, údajně poté, co ve Vídni vyhrál soudní spor.
nahoru

Copyright © 2007 Zacler.cz Všechna práva vyhrazena. Vytvořilo internetové studio websitte.cz a KT Zacler